Sportovní čtyřkolky jsou na ústupu, to je celkem jasný trend. Nahradily je sportovnější 4x4 s variátorem a většina výrobců od nich ustoupila. Posledním výrobcem větší sportky pro každý den je Yamaha a díky tomu je i drtivá většina dakarských speciálů právě od japonského výrobce. 

YFM je klasická sportka ze staré školy. Rám, který kombinuje trubkovou konstrukci s litými díly obepíná jednoválec, který má svůj základ v prapůvodním motocyklu XT. Je plněný vstřikováním, má klasickou pětistupňovou převodovku a samozřejmě i ruční spojku. Výkon tak neztrácíte ve variátoru a přenáší se přímo na zadní kola spojená pevnou osou. Vpředu najdete klasické nezávislé zavěšení. Čtyřkolka je na rozdíl od čistokrevných motokrosů poměrně vysoká a tím i pohodlnější. Podvozek také není v poměru k výšce tak široký jako třeba na YFZ od Yamahy. 

Designově se na YFM moc nezměnilo. Už od dob, kdy v jeho útrobách byl menší motor 660 má stejný ostrý výraz a pracovalo se jen na malých změnách a samozřejmě na barvách, i když nejoblíbenější je samozřejmě modrá. V průběhu let byla největší změnou přední maska, která namísto žebrování dostala jednodušší rámeček, za kterým je ukrytý velký chladič. Světla navazují na masku v podobě ostrých kapek a k designu se náramně hodí. Yamahu ale dostanete bez homologace pro provoz na silnici. 

Kladivo 

Velký jednoválec je hodně specifickým motorem. Jeho hlavní výhodou je točivý moment v nízkých a středních otáčkách, který z menšího motoru prostě nedostanete. Další plus motoru je jeho životnost. Ve srovnání s motokrosovým speciálem je to úplně jiná kategorie a není divu, že tyhle motory dojíždí Dakar. Mnoho jezdců také používá YFM na silnici, kde výkonově rozhodně nezaostává. 

Čtyřkolka rozhodně nepostrádá “tun factor” a i když její hmotnost je přeci jen o něco vyšší, než u motokrosových čtyřkolek, pořád je to zanedbatelné ve srovnání s pracáky. Natankovaná čtyřkolka včetně náplní váží 192 kilo, což vůbec není špatná hodnota. Nádrž má přitom 11 litrů, což bohatě stačí i při ostřejší jízdě. Motor krmený vstřikováním není žádný velký žrout. 

V terénu, nebo při vykládání z vleku se určitě hodí i zpátečka. Ta se řadí po otočení přepínače na pravém blatníku ještě pod jedničku. Když jsme u těžšího terénu, základní světlá výška je 113mm, což není mnoho, takže pokud se chystáte do bahna, nebo hlubokých kolejí, je lepší přezout na vyšší profil pneumatik, pak zvládne Raptor projet opravdu hodně. 

Yamaha ke čtyřkolce samozřejmě nabízí i celou řadu příslušenství, jako jsou nášlapy, nárazníky, nebo ochrana podvozku. Záleží jen na tom, kam se chystáte. 

Zábava na každém metru

Hned jak pode mnou naskočí velký jednoválec, začínám tušit skvělou jízdu. Motor se ochotně vytáčí a reaguje na stisk plynové páčky bez prodlevy. Pouštím spojku a YFM okamžitě vyráží dopředu. Řazení je přesné a rychlé a najednou tam mám trojku a blížím se do zatáčky. Je to celkem fofr, ale brzdy vás rozhodně podrží. Pochází totiž ze závodní YFZ 450 a síly mají na rozdávání. 

Spojka není nijak tuhá a stačí na ní jeden, nebo dva prsty. To se hodí, když jedete utažené zatáčky, nebo nějakou tu trhanovou pasáž, případně když se chystáte jezdit po zadních. To všechno čtyřkolka v pohodě zvládá. 

Podvozek rozhodně nepatří k nejširším, takže v zatáčkách musím hodně vysedat a dávat si pozor. Na druhou stranu jezdit po dvou jde se sedmistovkou naprosto bez problémů a s lehkostí. Maximální rychlost se mi bohužel vyzkoušet nepodařilo, když jsem zařadil čtyřku, cesta už končila, ale podle zkušeností majitelů se pohybuje někde okolo 130 km/hod. 

Tlumiče v základním nastavení fungují výborně. Dají se nastavit v předpětí, útlumu a odskoku. Při testu ale nemělo moc smysl do nastavení zasahovat. Základ fungoval uspokojivě, jen předek se potápěl trochu víc, než by bylo zdrávo. I tak jsem si ale na prašném povrchu mohl užívat nekonečné drifty, na které má motor dost výkonu, který má čitelný nástup a dá se dobře kontrolovat. 

Svou váhu čtyřkolka úspěšně tají na skokách. V letu se dobře kontroluje a i ploché dopady zvládá bez problémů a bez odskoků. Zkusil jsem i pár výjezdů. Na sportce je vždycky lepší mít rychlost. Díky pohonu zadních kol rozhodně není nejlepší nápad ve výjezdu zbytečně zpomalit, nebo zastavit. Když vám sportka chcípne, můžete se převrátit přes záda ani nevíte jak. YFM má ale dost výkonu, aby vyjela vše, co pracovní čtyřkolky, které s námi jezdily. 

Pořád skvělá

I když od představení YFM 700R uplynulo v potoce Botiči už hodně vody, pořád ukazuje, že stojí za to. Yamaha sice udělala průběžně několik vylepšení a v modelové řadě 2023 navíc přichází s limitkou, ale jinak se na čtyřkolce nezměnilo nic zásadního. Ono na druhou stranu proč měnit něco, co dobře funguje?

Text: Matěj Oliva

Foto: Jan Altner